HMYZ.NET
Křísi

Křísi

Auchenorrhyncha

Křísi

Počet druhů na světě (v ČR): 30 000 (800)


Délka těla: většinou malé druhy do 20 mm, větší jsou pouze cikády a svítilky až do 100 mm a rozpětí křídel až 280 mm


Znaky: Mají krátká tykadla. Sosák vystupuje z hlavy, často je výrazně dlouhý a silný. Křídla skládají do stříšky. Samice mají kladélko a samci zvukotvorné orgány. Zbarvení bývá jednotvárné, zelené, hnědé, žlutavé apod. Lze rozlišit čtyři skupiny křísů:

1) cikády - Mají velkou širokou hlavu a zužující se tělo (délka do 55 mm). Barva bývá hnědá či zelená. Cikády jsou teplomilný hmyz známý schopností vydávat silné zvuky. K tomu účelu mají samci na prvním zadečkovém článku membránovitý útvar, který rozechvívají svalem. Obě pohlaví mají sluchové orgány.

2) pěnodějky - Malý hmyz (délka nejčastěji do 15 mm). Larvy si vytvářejí zvláštní pěnovitý obal (odtud jméno) na ochranu před vyschnutím a před predátory. Pěna vzniká tak, že larva fouká vzduch do vylučovaných sekretů. Umějí dobře skákat.

3) svítilky - Patří sem největší zástupci řádu. Mají roztodivně tvarovanou hlavu. Na středohrudi mají tzv. krytky. V klidu splývají s okolím. Při vyrušení odkryjí zadní křídla, na nichž mívají pestré skvrny, které mají zaplašit útočníka.

4) křískové - Druhově nejpočetnější skupina. Malý (do 20 mm) a štíhlý hmyz s širokou hlavou. Většina druhů je nenápadně zbarvených, jiné jsou výrazně pruhované či skvrnité. Dobře skáčou, mají silné zadní nohy, které bývají pokryté trny. Umějí se dorozumívat zvuky díky zvláštnímu orgánu na zadečku.


Stanoviště: na vegetaci, především na listech, stoncích a kmenech, méně často na kořenech


Způsob života: Vysávají rostlinné tkáně a přebytek vody s cukry vylučují jako medovici.


Potrava: rostlinné tkáně


Rozšíření (výskyt): celosvětový


Rozmnožování a vývoj:

1) cikády - Samci lákají samice silnými zvuky. Páření probíhá na vegetaci. Samice pak brzy silným kladélkem naklade do větví stromů a keřů či stromků bylin vajíčka v menších skupinách. Jejich celkový počet může být až okolo jednoho tisíce. Larvy se po vylíhnutí zahrabou do země, kde sají na kořenech rostlin. První pár nohou je uzpůsoben k hrabání. Larvy mají vyklenuté čelo a delší tykadla než dospělci. Vývoj je proměna nedokonalá. Larvy procházejí 5 až 6 stádii, kdy se jim postupně vyvíjejí základy křídel. Vývoj trvá několik let (v několika případech až 17 let). Poslední stádium opustí půdu a na vegetaci se naposledy svlékne a objeví se dospělec. Larvy téže generace zpravidla opouštějí půdu ve stejnou dobu.

2) pěnodějky - Samice kladou vajíčka do prasklin v rostlinách. Larvy žijí na rostlinách, výjimečně v půdě sají na kořenech.

3) svítilky - Samice po páření kladou vajíčka na hostitelské rostliny a přikryjí je ochranným sekretem. Larvy často vylučují vosk ve formě dlouhých vláken.

4) křískové - Samice kladou vajíčka do hostitelských rostlin. Larvy žijí obdobně jako dospělci. U některých druhů se shlukují.


Taxonomie řádu: 31 čeledí


Křísi ve fotogalerii


© Jakub Pechlát 2005, info(zavináč)hmyz.net
„Snažme se žít tak, aby naší smrti litoval i majitel pohřební služby.“ Mark Twain