HMYZ.NET
Vrubounovití

Vrubounovití

Scarabaeidae

Vrubounovití

Počet druhů na světě (v ČR): 17 000 (cca 150)


Délka těla: až 190 mm (v ČR do 40 mm)
největší na světě je Dynastes hercules, největší v ČR je Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis)


Znaky: Jde o značně různorodou čeleď, společným znakem jsou tykadla zakončená paličkou nebo vějířkem, jednotlivé články jsou pohyblivé. Častá je tzv. pohlavní dvojtvárnost, tj. samci a samice mají odlišnou stavbu těla. Samci mnoha druhů mají na hlavě nebo hrudi rohy sloužící k bojům o samice a díky těmto rohům jsou také výrazně větší než samice. Velikost i barva těla značně kolísá, od malých druhů až po největší druhy mezi brouky vůbec a od nenápadných barev až po výrazné kovově lesklé druhy (existuje i Vruboun zlatý, který má nápadné zlatě zbarvené krovky).


Stanoviště: Jde spíše o teplomilné tvory. Najdeme je všude tam, kde se vyskytuje jejich potrava. Některé druhy se vyvíjejí v hnízdech sociálního hmyzu (mravenců a termitů).


Způsob života: Jsou mezi nimi denní i noční druhy. U některých druhů dospělci pečují o potomstvo, zejména podčeleď vrubounů (Coprinae), kteří larvám hloubí chodby a komůrky, v nichž se pak vyvíjejí.


Potrava: Živí se rostlinami, houbami, trusem, mršinami, rozkládajícími se látkami.


Rozšíření (výskyt): celosvětový, největší druhové bohatství je v tropech


Rozmnožování a vývoj: Larvy jsou u všech vrubounovitých ponravovité a procházejí 3 vývojovými stádii.
Vrubouni (Coprinae) - Samice pro potomstvo vyhrabou komůrky, kam nachystají trus jako potravu pro larvy. Vzhledem k náročnosti tohoto úkolu kladou jen málo (někdy jen 4 až 5) vajíček, což však stačí pro zachování druhu. Larvy postupně vyžírají náplň komůrky a po třech vývojových stádiích se v komůrce zakuklí. U některých druhů samice zůstavají v podzemních prostorech a hlídají vyvíjející se larvy.
Chrousti (Melolonthinae) - Larvy se vyvíjejí v půdě a živí se kořeny rostlin. Délka vývoje je 2 až 5 let v závislosti na podnebí.
Nosorožíci (Dynastinae) - Larvy se vyvíjejí v trouchu listnatých stromů. Vývoj trvá několik let.
Zlatohlávci (Cetoniinae) - Larvy se vyvíjejí v trouchu stromů. U některých druhů se vyvíjejí v mraveništích nebo v jejich blízkosti, kde mají dostatek rostlinné potravy. Vývoj je zpravidla dvouletý.


Příklad druhů v ČR:
Hnojník obecný (Aphodius fimetarius)
Chroustek letní (Amphimallon solstitiale)
Chroust obecný (Melolontha melolontha) - dříve se vyskytoval ve velkých množstvích, v dnešní době je ale vzácný
Listokaz zahradní (Phyllopertha horticola) [foto]
Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata)
§ Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis) [foto] - jediný zástupce podčeledi nosorožíků v ČR


zpět na řád Brouci

© Jakub Pechlát 2005-2006, info(zavináč)hmyz.net
„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich