HMYZ.NET

Anatomie hmyzu

Hmyz patří mezi členovce, jeho tělo se tedy skládá z několika částí. Jde o hlavu, hruď a zadeček. U larev může být toto členění neúplné. Hlava může být zakrnělá nebo hruď a zadeček mohou mít téměř stejné články.


vnější stavba těla hmyzu

Vnější stavba těla (šváb):
1 - hlava
2 - předohruď (se štítkem kryjícím hlavu)
3 - středohruď (se základy prvního páru křídel)
4 - zadohruď
5 - zadečkové články
6 - tykadla
7 - přední pár nohou
8 - prostřední pár nohou
9 - zadní pár nohou

Hlava hmyzu vznikla srůstem původně šesti článků. Na čele mohou být jednoduchá očka. Po stranách jsou zpravidla umístěny velké složené oči obsahující mnoho malých oček, tzv. ommatidií, jejichž počet kolísá od několika málo až po 30000 u vážek. U některých druhů jsou složené oči redukované, mohou i zcela chybět. Na přední straně hlavy pod čelem se nachází čelní štítek, pod nímž je svrchní pysk, který kryje ústní ústrojí. Rozeznáváme tři formy hlavy hmyzu: 1) hlava směřuje dopředu v ose těla s ústním ústrojím nasměrovaným dopředu (tzv. prognátní), 2) hlava směřuje dolů kolmo k ose těla (tzv. hypognátní či ortognátní), 3) hlava směřuje v ostrém úhlu dozadu pod tělo (opistognátní). Hlava může být i velmi dlouhá, někdy protážená v jakýsi nos (brouci nosatci) či rypák (srpice). Na hlavě se nacházejí tykadla, která jsou důležitým smyslovým orgánem. První článek bývá největší a jako jediný obsahuje svaly umožňující pohyb tykadla. Tvar a délka tykadel jsou velmi různorodé, mohou být hladké nebo s chloupky, mít různé výběžky. Základním typem ústního ústrojí je kousací, složené párem bytelných kusadel. I jejich tvar je velmi variabilní, někdy i mezi pohlavími v rámci jednoho druhu. Mohou být i asymetrická, tj. každé jinak veliké. Pod párem kusadel se nachází pár čelistí a pod nimi spodní pysk, na němž jsou umístěna makadla. Během vývoje došlo k adaptaci ústního ústrojí na způsob života a vznikly další typy: bodavě-sací (např. komáři, ploštice), lízavě-sací (dvoukřídlí) a sací (motýli). U těchto typů se jedná o sosák, což je trubička sloužící k nasávání tekutin. U druhů, které v dospělosti nepřijímají potravu může být ústní ústrojí redukované.

Zvláštní stránka se podrobně věnuje smyslům hmyzu.

Stavba hlavy (vlevo síťokřídlí, vpravo blanokřídlí):
1 - temeno
2 - 1. článek tykadla
3 - 2. článek tykadla
4 - složené oko
5 - čelo
6 - čelní štítek
7 - kusadlo
8 - jednoduchá očka
9 - čelistní makadlo
10 - svrchní pysk
11,12 - čelisti
13 - pyskové makadlo

stavba hlavy hmyzu

typy ústního ústrojí

Typy ústního ústrojí:
a - kousací (brouci)
b - bodavě-sací (komáři)
c - lízavě-sací (mouchy)
d - sací (motýli)

Hruď je spojena s hlavou krkem, který umožňuje hlavně různou volnost pohybu. Např. u vážek dovoluje pohyb hlavy ve všech směrech. V hrudi jsou uloženy mohutné svaly, které pohybují končetinami a křídly. Hruď se dělí na tři části - předohruď, středohruď a zadohruď. Každá část nese jeden pár končetin, středohruď a zadohruď pak každá také jeden pár křídel. Svrchní část hrudi je silnější než spodní. Končetiny hmyzu se skládají z pěti částí: kyčle, příkyčlí, stehna, holeně a článkovaného chodidla.

stavba nohy hmyzu

Stavba nohy hmyzu:
1 - kyčle
2 - příkyčlí
3 - stehno
4 - holeň
5 - článkované chodilo zakončené drápkem

Zadeček se skládá z jedenácti více či méně snadno rozlišitelných článků. Jsou tvořené horní a spodní částí, které jsou na bocích propojené pružnou membránou obsahující dýchací otvory. Některé články mohou být redukované nebo modifikované. Prvních několik článků bývá zpravidla přeměněných, neboť připojují zadeček k hrudi. A poslední články mohou být uzpůsobeny rozmnožování a nést zadečkové přívěsky. Zadeček je nejměkčí částí hmyzího těla a obsahuje málo svalové hmoty. Jsou v něm uloženy jednotlivé soustavy orgánů, které jsou obklopené bělavou tukovou hmotou. Trávicí soustava prochází celým tělem a bývá různě modifikována v závislosti na přijímané potravě. Člení se na několik částí, v nichž se potrava nejprve rozmělňuje, potom tráví a posléze vstřebává do těla. Dýchací soustava je tvořena sítí vzdušnic, což jsou jemné trubičky vedoucí vzduch od dýchacích otvorů (dospělý hmyz jich mívá 10 párů) k jednotlivým vnitřním orgánům. Oběhový systém hmyzu je otevřený, krev (tzv. hemolymfa) proudí jedinou hřbetní cévou (tzv. trubicovitým srdcem) směrem k hlavě, kde okysličuje mozek. Zbytek orgánů je hemolymfou volně omýván. Vylučovací soustavu tvoří tzv. malpighické žlázy napojené na trávicí trubici mezi střední a zadní částí střev. Nervová soustava je tvořena mozkem a řetězem uzlin propojujícím všechny tělní články. Rozmnožovací soustava je tvořena samčími nebo samičími reprodukčními orgány, které slouží také jako důležitý (někdy dokonce jediný) prvek umožňující určení druhu.

vnitřní stavba těla hmyzu

Stavba těla hmyzu:
1 - hlava
2,3,4 - hrudní články
5 - zadeček
6,7 - 1. a 2. pár křídel
8 - ústní ústrojí
9 - svrchní pysk
10 - spodní pysk
11 - kusadla
12 - čelist
13 - jícen
14 - vole
15 - žaludek

16 - laloky středního střeva
17 - střední střevo
18 - malpighické žlázy
19 - zadní střevo
20 - řitní otvor
21 - trubicovité srdce
22 - slinné žlázy
23 - mozek
24 - ústřední nervová páska
25 - pohlavní žlázy (párové, vyobrazena je jen polovina)
26 - vejcovod

Zdroj:
Zahradník J., Chvála M., Cuisin M., "La Grande Encyclopedie Des Insectes", Artia Praha / Grund Paris, 1989

© Jakub Pechlát 2005-2007, hmyz.net(zavináč)seznam.cz
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich