HMYZ.NET

Hmyz - význačná třída

5. díl - Ekologický význam

Význam hmyzu z hlediska jeho funkcí v přírodním prostředí představuje základ jeho nepostradatelnosti. O jaké funkce se jedná?

Jako konzumenti, mrchožrouti a rozkladači má hmyz klíčovou úlohu v biochemickém oběhu živin. Hmyz pomáhá provzdušňovat půdu, čímž posiluje její schopnost zadržovat vodu a zlepšuje možnost jejího obdělávání. Obrací více půdy než žížaly a přemísťuje živiny v kořenové zóně při vrtání a budování úkrytů v zemi. Mouchy a chrobáci brání hnití zdechlin velkých živočichů a urychlují jejich rozklad houbami a bakteriemi. Bez těchto mrchožroutů by odpadní produkty velkých stád dobytka a dalších kopytníků brzy znemožnily zemědělsky využívat většinu půdy. Tváří v tvář právě této hrozbě dovezli rančeři na Havaj, do Austrálie a jižních oblastí USA chrobáky z východní Afriky, aby pomohli urychlit rozklad hnoje na pastvinách, kde se chovají velká stáda dobytka.

V roli parazitů a predátorů jiných organizmů je hmyz součástí přírodního systému kontroly a rovnováhy, který posiluje stabilitu populací jednotlivých druhů a brání populačním explozím způsobeným nadbytkem přírodních zdrojů. Dosud bylo pro biologický boj se škodlivým hmyzem a plevelem testováno a využito na 6000 druhů hmyzu. A kromě nich existuje ještě bezpočet druhů, které pro nás pracují jako kontrola populací, často bez povšimnutí, dokud nejsou náhodou zničeny přírodní katastrofou nebo zásahem člověka. Právě zásahy člověka do přírody jsou častou příčinnou přemnožení škůdců. Více než polovina zemědělských škůdců v USA sem byla náhodou zavlečena z ciziny, např. mravenci z jižní Ameriky, brouci z Orientu a motýli bekyně z Evropy. Mnoho z těchto druhů přitom ve své domovině za škůdce považováno není, protože tam je jejich populace přirozeně kontrolována parazity, predátory a nemocemi.

Nejvýznamnější je ale úloha hmyzu jako opylovačů kvetoucích rostlin. Tyto rostliny jsou hlavními producenty v mnoha suchozemských ekosystémech, ale nemohou se rozmnožovat bez hmyzích pomocníků, kteří přenášejí pyl z rostliny na rostlinu. Je to blízký vztah symbiózy, který se utvářel a zdokonaloval během mnoha miliónu let evoluce. Rostliny vytvářejí širokou škálu barev, vůní, odměn a triků, kterými lákají své hmyzí společníky. Každý květ je specificky utvořen tak, aby zajistil, že ho hmyzí návštěvníci neopustí bez toho, aby na svém těle odnesli pyl určený pro jinou rostlinu v okolí. Různé skupiny rostlin jsou uzpůsobeny k nalákání různých skupin hmyzu, nejen včel a motýlů, ale také vos, nočních motýlů, brouků a much. Například divoký zázvor vytváří nenápadné hnědé květy, které jsou cítit jako mrtvá krysa. Opyluje je dvoukřídlý hmyz z čeledí smutnicovití (Sciaridae), bedlobytkovití (Mycetophilidae), masařkovití (Sarcophagidae) a další druhy živící se odumřelou organickou hmotou.

Řada zemědělských plodin jako mandle, jablka, třešně, borůvky, okurky, meloun atd. by bez hmyzích opylovačů byla k ničemu. V USA je evidováno více než 250 tisíc včelařů, kteří pečují o více než 4 miliony včelstev (pozn. – v ČR se eviduje cca 550 tisíc včelstev) a mají na starosti opylování 20 až 25 milionů hektarů zemědělské půdy každý rok. Tyto jejich služby stojí ročně asi 50 milionů dolarů, ale vytvářejí čistý zisk více než 9 miliard dolarů ročně v podobě zvýšení výnosu a kvality zemědělských plodin. Také čmeláci a samotářské vosy jsou důležitými opylovači vojtěšky a některých ovocných plodin.

chrobáci















čmelák









přehled článků


předchozí


následující


© Jakub Pechlát 2006, hmyz.net(zavináč)seznam.cz
„Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“ Mark Twain