HMYZ.NET
Strašilky

Strašilky

Phasmatodea

Strašilky

Počet druhů na světě (v ČR): 2500 (0)


Délka těla: 50 až 370 mm


Znaky: Velký hmyz s kousacím ústním ústrojím a kráčivýma nohama. Tělo je buď hůlkovitého (pakobylky), podlouhlého (strašilky) nebo lupenitého (lupenitky) tvaru. Samci jsou menší než samice a u řady druhů mají křídla. Strašilky a pakobylky mají dlouhá tykadla, zatímco lupenitky velmi krátká. Mnoho strašilek umí měnit barvu v závislosti na intenzitě světla nebo barvě prostředí.


Stanoviště: stromové a bylinné patro, některé druhy žijí pod kameny


Způsob života: Převážně noční živočichové. Pohybují se pomalu. Přes den se chrání napodobováním vegetace, větviček a listů.


Potrava: býložravci, často polyfágní, tj. živí se řadou různých druhů rostlin


Rozšíření (výskyt): Největší druhová pestrost je v tropech a subtropech, v Evropě žijí ve Středomoří.


Rozmnožování a vývoj: Při páření dochází k předání pouzdra se spermiemi (tzv. spermatoforu). Vajíčka jsou oválná s jakýmsi "víčkem", kudy nymfa vajíčko opustí. Jsou kladena jednotlivě a volně, výjimečně do půdy či na rostliny. Celkový počet vajíček jedné samice se počítá ve stovkách. Vývoj je proměna nedokonalá, nymfy se podobají dospělcům, mají ale zakrnělá křídla (u křídlatých druhů) a pohlavní orgány. Vývoj trvá několik měsíců až několik let. Před dosažením dospělosti mají schopnost regenerace ztracených končetin.
Často se u nich vyskytuje tzv. partenogeneze, tj. rozmnožují se i bez oplodnění. U některých druhů jsou samci velmi vzácní.


Taxonomie řádu: 3 čeledi


Pozn. Strašilky jsou obecně velmi nenáročné na chov, proto jsou častými obyvateli domácích terárií. To je i důvod, proč jsou celkem hojně zastoupeny na českém webu:
Strašilky.cz, "Strašidelný hmyz".

© Jakub Pechlát 2005, info(zavináč)hmyz.net
„Vhodnou základnou pro manželství je oboustranné nepochopení.“ Oscar Wilde