Počet druhů na světě (v ČR): 150 000 (6000)

Délka těla: do 70 mm

Znaky: Malý až středně velký hmyz s jedním párem blanitých křídel a jednoduchou křídelní žilnatinou. Druhý pár je přeměněný v tzv. kyvadélka sloužící jako rovnovážný orgán při letu. Na těle lze snadno rozeznat hlavu, hruď a zadeček. Tvar je buď štíhlý a protáhlý nebo širší a kratší. Hlava je u některých druhů značně pohyblivá. Kromě často velkých složených očí nese i jednoduchá očka. Tykadla jsou buď delší (u dlouhorohých dvoukřídlých) nebo krátká (u ostatních). Ústní ústrojí je sací, často uzpůsobené k bodání. Jsou i druhy, u nichž je v dospělosti zakrnělé. Nohy jsou kráčivé, u některých druhů jsou nápadně dlouhé (tiplice, roupci, aj.). Na chodidlech jsou chuťové orgány.

Stanoviště: Žijí v téměř všech typech prostředí, larvy žijí i ve vodě.

Způsob života: Aktivní jsou jak ve dne (např. mouchy, pestřenky), tak za soumraku a v noci (např. komáři). Některé druhy jsou dobří a rychlí letci.

Potrava: Živí se rozkládajícími se látkami rostlinného i živočišného původu. Některé druhy jsou dravé, další parazitické.

Rozšíření (výskyt): celosvětový

Rozmnožování a vývoj: Vývoj je proměna dokonalá. U některých skupin dochází před pářením ke svatebním rojům apod. K vyhledávání partnerů dochází pomocí zrakových nebo sluchových signálů. Samice kladou vajíčka do půdy, na rostliny, na vodní hladinu, parazitické druhy pak na tělo nebo do těla hostitele. Některé druhy kladou vajíčka, z nichž se okamžitě líhnou larvy, jiné rodí živé larvy, výjimečně dokonce i kukly (larva se v tom případě vyvíjí v těle samice).

Larvy jsou protáhlé nebo soudečkovité, beznohé. U některých vodních larev se vyskytují výběžky na hrudi a zadečku. Volně plovoucí vodní larvy mají také jako jediné tykadla, u ostatních jsou značně zakrnělá, neznatelná. Suchozemské larvy žijí v různých typech prostředí, v rostlinách, trouchnivém dřevě, v hostitelských živočiších, v bahně, humusu, exkrementech živočichů, ale i v ropných látkách (kde se živí utonulým hmyzem). Larvy procházejí nejčastěji 3-6 stádii.

Kukla je buď mumiová s naznačenými základy křídel a noh anebo volná s jemnější strukturou, ale skrytá v ochranném obalu z pokožky posledního larválního stádia. U některých skupin jsou kukly pohyblivé (např. komáři). Délka vývoje je variabilní od několika dní po několik let.

Taxonomie řádu: 2 podřády (Nematocera - dlouhorozí a Brachycera - krátkorozí), 130 čeledí - druhově nejbohatší jsou Tipulidae (Tiplicovití - 15 000), Tachinidae (Kuklicovití - 8000) a Syrphidae (Pestřenkovití - 6000)

Pozn.: U čeledi Termitoxeniidae, jejíž zástupci žijí v hnízdech všekazů, se jako u jediného hmyzu vyskytuje hermafroditismus (tj. oboupohlavní jedinci).

Pozn.: Samice některých komárů přenášejí původce chorob zvířat i lidí, např. malárie, žluté zimnice, horečky dengue či encefalitidy. Další druhy dvoukřídlých přenášejí některé parazitické živočichy nebo původce spavé nemoci, tyfu či salmonely.