HMYZ.NET
Mšicosaví

Mšicosaví

Sternorrhyncha

Mšicosaví

Počet druhů na světě (v ČR): 12 000 (400)


Délka těla: do 30 mm (většina druhů do 10 mm)


Znaky: Jedná se o malý hmyz. Řád se člení na čtyři skupiny.

1) mšice - 2250 druhů na světě, cca 130 v ČR. Málo sklerotizovaný hmyz (tzn. s relativně měkkou vnější kostrou) s křídly nebo bez nich. Má kráčivé nohy a neumí skákat. Tělo má nejčastěji zelenou, černou nebo hnědou barvu. Na zadečku mívají dvě krátké rourky, které vylučují látku odpuzující predátory.

2) molice - 1200 druhů na světě, asi 20 v ČR. Drobný 1-2 mm velký hmyz se dvěma páry křídel. Tělo a křídla mají pokryté jemným voskovým povlakem, který vylučují ze žláz na zadečku. Umějí skákat. Jsou teplomilné.

3) mery - 1500 druhů na světě, v ČR cca 100. Hmyz podobný křískům z řádů křísů dorůstající velikosti 1-5 mm. Mají dva páry křídel, která střechovitě skládají. Třetí pár nohou je uzpůsoben ke skákání.

4) červci - 7000 druhů na světě, asi 150 v ČR. Vyznačují se velkou pohlavní odlišností. Samci bývají bezkřídlí nebo okřídlení s druhým párem křídel přeměněným v jakési pahýlky. Oči, tykadla i nohy jsou dobře vyvinuté, ústní ústrojí a trávicí soustava jsou ale zakrnělé. Samice jsou bezkřídlé, tykadla a nohy jsou redukované nebo zcela chybí, zato mají vyvinuté bodavě sací ústní ústrojí. Tělo bývá pokryto ochranným voskovým či hedvábným štítkem.


Stanoviště: na vegetaci, především na listech a stoncích


Způsob života: Všichni mšicosaví žijí na rostlinách, často ve skupinách obsazují hostitelské rostliny. Během vývoje a života mohou střídat hostitelské rostliny (např. mšice) anebo sají celý život na jedné rostlině (např. červci).


Potrava: rostlinné tkáně


Rozšíření (výskyt): celosvětový


Rozmnožování a vývoj:
1) mšice - Složitý cyklus zahrnující střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování, v dospělém stádiu tak dochází k vytváření několika odlišných forem samic. Na jaře z oplozeného vajíčka vzniká samice-zakladatelka, která je bezkřídlá a rozmnožuje se nepohlavně, klade vajíčka nebo rodí larvy. To jsou buď tzv. virginopary, které jsou bezkřídlé nebo křídlaté a dále samy kladou neoplozená vajíčka nebo rodí larvy. Nebo tzv. sexupary, což jsou zpravidla okřídlené samice produkující z neoplozených vajíček samce i samice, kladou vajíčka i rodí živé larvy. Další formou je tzv. gynopara, vzniklá nepohlavně a produkující samice, tzv. andropara pak produkuje samce. Posledním typem je tzv. ovipara, vzniklá nepohlavně, která po páření klade malý počet oplozených vajíček, která přezimují a další jaro se z nich líhnou zakladatelky. Samci mohou být křídlatí i bezkřídlí a bývají menší než samice. Vznikají pouze z neoplozených vajíček. Nejvíce vajíček kladou zakladatelky, až několik stovek, ostatní formy jen několik desítek, ovipary pak jen maximálně 15. Larvy procházejí čtyřmi vývojovými stádii.

2) molice - U některých druhů dochází k námluvám formou jakého samčího "tance" kolem samice a opakovanému dotýkání tykadel. Po páření klade samice kladélkem vajíčka (až 150) se stopkou na spodní stranu listů. U četných druhů je známo příležitostné nepohlavní rozmnožování. Larva prvního stadia je oválná, plochá, s nohama, tykadly i očima a pohyblivá. Když najde na rostlině vhodné místo pro sání a přisaje se, začne se pokrývat ochranným voskovým povlakem. V dalších dvou stádiích dochází ke zkrácení nohou i tykadel a redukci očí. Poslední čtvrté stádium po čase přestane přijímat potravu, dojde ke zvýšení produkce vosku a změně tvaru těla. Vznikne oválná schránka, v níž dojde ke změně stavby těla a objeví se okřídlený dospělec. Schránka se nazývá puparium. Uvedený způsob vývoje na pomezí proměny nedokonalé a dokonalé se nazývá allometabolie.

3) mery - Po páření klade samice kladélkem na rostliny oválná vajíčka se stopkou. Larvy procházejí pěti stádii. První stádium není podobné dospělci, je oválné, pohyblivé a jeho úkolem je vyhledat vhodné místo k sání. Ostatní stádia jsou pak téměř nepohyblivá, mají kratší nohy a nejsou schopná skákat. Během larválního vývoje dochází k růstu počtu článku tykadel a nohou, ke zvýraznění jednotlivých částí těla a k vývoji základů křídel. Během vývoje larvy z rostlinných šťáv produkují velké množství cukernaté medovice, která se hromadí na listech i pod nimi. Z posledního stádia pak vznikne plně okřídlený dospělec schopný skákat.

>4) červci - Pohybliví samci vyhledávají samice. U některých druhů se vyskytuje i nepohlavní rozmnožování. Samice zpravidla kladou vajíčka, výjimečně jsou i živorodé. Počet vajíček závisí na druhu, od několika málo až po tři tisíce. Vajíčka bývají chráněna voskovými destičkami anebo je samice kladou do půdy. První stádium je pohyblivé a vyhledá vhodné místo k sání. Ve vývoji samců následují 3-4 pohyblivá či nepohyblivá stádia. U třetího a čtvrtého stadia se objevují základy křídel, tykadel a nohou (u nepohyblivých). Tato dvě stadia nepřijímají potravu. Po nich se objevuje dospělec. Popsaný typ nedokonalé proměny se nazývá parametabolie. U samic po prvním pohyblivém stadiu navazují jen jedno až dvě další stadia, která nemají základy křídel a jsou pohyblivá nebo nepohyblivá. Po dalším svlékání vzniká jedinec se vzhledem larvy, ale s funkčními pohlavními orgány.


Taxonomie řádu: 4 podřády (Aphidoidea - mšice, Aleyrodoidea - molice, Psylloidea - mery, Coccoidea - červci), 39 čeledí


Pozn. Od červců se získávají barviva, používaná k barvení textilu a v kosmetice. A také šelak, což je pryskyřičná látka získávaná od jihoasijských druhů červců.


© Jakub Pechlát 2005, info(zavináč)hmyz.net
„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde