Zamysleli jste se někdy nad jmény hmyzu, kde se vzala, co znamenají a jak vznikla? Zde jsou výsledky pátrání na toto téma.

Předně je třeba si uvědomit, že mnohá pojmenování hmyzu se objevila ještě dávno předtím, než Carl Linné zavedl v 18. století systém vědeckého názvosloví pro organizmy. Celou řadu jmen lze totiž vysledovat až k praslovanštině a dávným indoevropským základům. Odborné české názvosloví, které známe nyní, zčásti přejalo tato již mezi lidmi zažitá pojmenování a k nim se pak přidávala další jména vytvořená uměle.

Pojďme si přiblížit skupinu těch starších názvů. Mezi nimi můžeme rozlišit tři hlavní skupiny. První skupinou jsou tzv. slova arbitrární, tj. vzniklá za účelem popisu dané věci (blecha, mravenec, moucha, veš). Jsou to právě tato slova, jejichž původ se podařilo vysledovat až k praslovanštině či ještě dále. Slovo samotné přitom nemá žádnou významovou náplň. Druhou skupinou jsou názvy zvukomalebného původu, které se slovně snažily vystihnout zvuk, který daný hmyz vydává (brouk, čmelák, chroust, komár, škvor…). A třetí skupinou jsou názvy, které odkazovaly na nějakou vlastnost nebo chování hmyzu (motýl, vosa, housenka, mol, ploštice, ponrava, střeček…).

Následují novotvary vytvořené v 19. století českými vědci (babočka, kudlanka, lumek, mandelinka, střevlík aj.), někdy i přejetím z jiného (nejčastěji slovanského) jazyka. Později se objevily i snahy o doslovný překlad latinských názvů, které mají často anatomický a jiný popisný obsah, a tak vznikaly takové návrhy jako hrbolokrovečník, kruhohřbetník, vypuklobřišník nebo holořitník, které se pro svou strohou věcnost, krkolomnost a někdy až urážlivost dlouhodobě neujaly.

A abychom nezapomněli na to hlavní – slovo hmyz má praslovanský základ, jehož význam je "to, co se hemží". Napadlo by vás něco tak samozřejmého? :-)

Příklady pojmenování hmyzu podle popsaných skupin:
1) Arbitrární pojmenování
blecha, moucha, mravenec, veš

2) Zvukomalebná pojmenování
brouk - pravděpodobně od broukat/bručet,
čmelák - původně ze zvukomalebného základu kem/kom = bzučet/bučet, ke kterému patří i komár,
chroust – zvukomalebného původu (podobně chrastit, chroustat),
škvor - vyskytuje se pouze v češtině, je pravděpodobně motivováno zvukomalebně, stejně jako škvrně, skřivánek atd.

3) Podle vlastností nebo chování
housenka – všeslovanské slovo, obvykle se vychází z "vošenica" (od vous) podle nápadné chlupatosti některých druhů,
mol – všeslovanský původ, praslovanské mol je nejspíše odvozeno od indoevropského mel = drobit, mlít, tj. ten kdo rozrušuje/drolí věci,
motýl - z praslovanštiny, zřejmě odvozeného od mést, motat, tj. krouživě se pohybovat, motivováno třepotavým letem motýla,
píďalka – podle jejího pohybu, který připomíná měření roztaženými prsty, viz délková míra "píď" (asi 20 cm), vzdálenost mezi roztaženým palcem a ukazovákem
ploštice – od ploský podle zploštělého tvaru (podobně rusky ploščíca=veš),
ponrava – praslovanské "ponorv-" souvisí s nořit se, původně označení pro hmyz žijící pod zemí, v dutinách apod.
střeček – od praslovanského strěkati = bodat,
šváb - z německého Schwabe, jež se objevuje vedle původnějšího Schabe, odvozeniny od Schaben, tj. škrabat (stejně jako např. chrobák),
vosa - z praslovanského (v)osa, z indoevropského základu uobhsa, patrně ve smyslu tkát – jejich hnízdo je jakoby utkané.

4) Novodobá slova
babočka – přejato J. S. Preslem (český přírodovědec žijící v 18. a 19. století) z ruského bábočka, kde je to zdrobnělina k baba (dětské žvatlavé slovo); věřilo se, že v motýlech sídlí duše zemřelých (podle jiného výkladu čarodějnice, ale to se asi týkalo spíše motýlů nočních),
kudlanka – druh dravého hmyzu podobného kobylce, utvořil Presl, snad pro podobnost předních nohou se zavíracím nožem; kudla je z francouzského coutelas = velký nůž, latinsky cutellus = nožík, což je zdrobnělina od culter = nůž,
lišaj – druh nočního motýla, převzato J. Jungmannem (český vědec žijící v 18. a 19. století) ze slovenštiny, významově totožné s lišej (zánětlivé onemocnění kůže), obojí od lich = špatný, zlý – noční motýli, zvláště Lišaj smrtihlav, působili jako zlověstná znamení,
lumek – výtvor Presla podle nejasných pramenů,
mandelinka – utvořil Presl asi od mandel = 15 kusů (zvláště snopů), z německého Mandel, podobně pták mandelík, protože sedává na mandel snopů,
střevlík – Preslův novotvar (původně střevlec), z latinského carabus, existuje i český ekvivalent střevle, pulec,
vážka – Preslovo přejetí z polského wazka, jde o doslovný překlad latinského názvu libellula, což je zdrobnělina od latinského libella, tj. váha.