4. díl - Hmyz jako potrava

V čem spočívá užitečnost hmyzu? Například v tom, že hmyz je kvalitním zdrojem potravy, což však může z vlastní zkušenosti potvrdit jen málokterý Evropan...

art005Hmyz představuje zdroj potravy pro celou řadu jiných druhů živočichů. Sladkovodní ryby jako pstruh, okoun nebo cejn se ve velkém živí vodním hmyzem, např. jepicemi, pošvatkami či střechatkami. Umělé "mušky" používané rybáři jsou často vyrobeny tak, aby se podobaly přirozené potravě ryb. Také u mnoha ještěrek, žab, želv a hadů tvoří hmyz důležitou část potravy. I řada suchozemských ptáků se živí hmyzem. Např. jiřičky, vlaštovky, zelenáčci, lesňáčci, datlové, lelkové nebo rorýsi se živí téměř výhradně hmyzem. Další druhy ptáků (volavky, křepelky, husy, kulíci, sluky, drozdi) mají sice pestřejší stravu, ale stále velký podíl jejich potravy zaujímá hmyz. Existují také hmyzožraví savci, např. rejsci, krtci, netopýři, pásovci, mravenečníci. A když se potravy nedostává, vezmou hmyzem zavděk i lišky, mývalové, tchoři nebo medvědi.

Hmyz byl bezpochyby důležitým zdrojem potravy i pro předky člověka. I dnes hmyz sbírají a jedí lidé v mnoha kulturách. V Mexiku se na vesnických trzích prodávají sušená sarančata. Mají vysoký obsah bílkovin a nízký obsah tuku, lze je osmažit nebo smíchat s masem či rozemlít s moukou při přípravě tortil. Na Nové Guineji jsou za delikatesu považovány larvy tesaříků, vaří se anebo opékají nad ohněm. Na dlouhém seznamu jedlého hmyzu najdeme mravence, včely, termity, housenky, vodní ploštice, larvy brouků, mouchy, cvrčky, cikády, nymfy vážek a další. S jejich konzumací se lze setkat v Austrálii, Africe, Jižní Americe, na blízkém i dálném Východě. Evropané, Američané a další potomci evropských kultur jsou tak patrně jediní, pro které je hmyz jako jídlo tabu.

© John R. Meyer, North Carolina State University – použito se svolením autora
© překlad Jakub Pechlát, 2006 – šíření textu možné jen s písemným souhlasem