10. díl - Léčebná a terapeutická hodnota hmyzu

Při hledání nových léku často vědci nacházejí účinné látky v přírodě. Jejich velkou a doposud málo prozkoumanou zásobárnou je podle všeho i říše hmyzu. Zde jsou některé nejznámější příklady.

Během většiny 17. století lidé v Evropě věřili, že všechny rostliny a zvířata stvořil Bůh, aby sloužili lidstvu nebo ho trestaly. Předpokládali proto, že každý hmyz, který nebyl obtížný, musel mít nějaké užitečné vlastnosti, často spojené s léčením nemocí. Proto byl hmyz (i další organizmy) pečlivě studován z hlediska lékařského a mnoho druhů bylo používáno jako léčiva, která mohla (ale nemusela) skutečně fungovat.

Alespoň některé z těchto léků opravdu obsahovaly farmakologicky aktivní látky. Například brouci majky (čeleď Meloiidae) obsahují poměrně vysoký obsah látky s názvem kantharidin, která má významné účinky na močopohlavní soustavu obratlovců. Dříve byl předepisován jako afrodiziakum, dnes se používá ke stimulaci páření domácích zvířat a jako lék na poruchy vylučovací soustavy.

Během první světové války si lékaři všimli, že ve střelných zraněních napadených larvami much se obvykle neobjevila bakteriální infekce. Toto pozorování vedlo k používání „léčby larvami“ (larvy much chované ve sterilním prostředí se používají na vyčištění odumřelé tkáně z hlubokých ran) a později k objevení alantoinu, chemického výměšku larev, který brání množení bakterií. Synteticky vyráběný alantoin se později běžně používal jako antibakteriální mast, dokud nezačal být ve 40. letech komerčně dostupný penicilin a další antibiotika.

Už od středověku se hojně využívají produkty včel pro léčebné postupy zvané apiterapie. Ty se dodnes používají v Evropě i jinde jako „alternativní“ medicína. Někteří zastánci apiterapie používají včelí žihadla k léčbě pacientů s artritidou, sklerózou, lupénkou, Parkinsonovou nemocí a dalšími autoimunitními poruchami. Nejnovější poznatky naznačují, že včelí jed (nebo některá jeho složka) má dlouhotrvající účinky na lidské tělo, patrně zvyšuje v těle vlastní produkci kortisolu, protizánětlivé látky podobné kortisonu, ale s méně škodlivými vedlejšími účinky.

V posledních letech utvořili čínští atleti řadu nových světových rekordů. Někteří lidé si myslí, že to může být zčásti díky tomu, že jejich výživa zahrnuje čaj ze sušených housenek druhu Hepialus oblifurcus, které zabila houba druhu Cordyceps sinensis. Číňané používají tento nápoj už po staletí. Tvrdí, že snižuje fyziologické účinky stresu na lidské tělo a umožňuje náročnější tréninkový režim.

Výzkum odhalil další látky s antivirovými, antimykotickými a protizánětlivými účinky v tělech celé řady druhů hmyzu a existují nepochybně i jiné, ještě účinnější látky, které zatím čekají na objevení. Někteří entomologové jako doktor Tom Eisner z Cornell University se zasazují o metodičtější hledání těchto nových léků. Eisner to nazývá „chemický průzkum“ a myslí si, že farmaceutické firmy mohou u hmyzu nalézt tolik nových léků, že je zaměstnají na několik stovek let.

© John R. Meyer, North Carolina State University – použito se svolením autora
© překlad Jakub Pechlát, 2006 – šíření textu možné jen s písemným souhlasem