Délka těla: až 80 mm
Znaky: Úzký, podlouhlý a plochý hmyz s kousacím ústním ústrojím. Tělo je lesklé a tmavé, nejčastěji černé nebo hnědé, někdy se světlehnědými nebo žlutými vzory. Zcela výjimečně se u tropických druhů vyskytuje např. i kovově zelené zbarvení. První pár křídel je pevný a bez žilek. Nazývá se krytky a chrání druhý pár velkých vějířovitých křídel, která škvoři pod krytky složitě skládají. Existuje i řada bezkřídlých druhů. Na konci pohyblivého zadečku mají škvoři přívěsky přeměněné ve známé kleště, které slouží k chytání a přidržování kořisti, k obraně i útoku. Kleště mohou být hladké nebo na vnitřní straně zoubkované. U samců bývají zakřivené, u samic rovné. Pohlaví se liší také počtem zadečkových článků, samci jich mají deset, samice osm. Naprostá většina druhů má složené oči a dlouhá tykadla. Nohy jsou uzpůsobené k běhu.
Stanoviště: vlhká místa, ve spadaném listí, v půdě, pod kůrou, pod kameny
Způsob života: Aktivní jsou zejména v noci, za dne se ukrývají. Jsou dobří běžci. Ačkoli jsou vybaveni k létání, létají jen neradi a zřídka. Samice se starají o vajíčka i mladé nymfy.
Potrava: Škvoři jsou nejčastěji všežraví, živí se rostlinnými i živočišnými látkami, rostlinami a malými živočichy. Existují i býložravé a masožravé druhy.
Rozšíření (výskyt): celosvětový (mimo polární oblasti), naprostá většina druhů však žije v tropech a subtropech
Rozmnožování a vývoj: Škvoři se páří s přivrácenými bříšky zadečku a hlavami od sebe. Samička klade vajíčka do půdy, do jamky nebo chodbičky, kterou vyhrabe. Tam klade asi 50 vajíček, o která pečuje a chrání je před nepřáteli. Olizováním je zbavuje spór plísní, špatná či poškozená vajíčka odstraňuje. Bez její péče by vyschla, shnila nebo zplesnivěla. Larvy se líhnou po několika týdnech. Jsou velmi podobné dospělcům, liší se světlejší barvou a kratšími tykadly. Mají také zpravidla rovné kleště (tj. jako budoucí samice). Až do druhého svlékání larev o ně samice pečuje, nosí jim potravu. Larvy se svlékají čtyřikrát nebo pětkrát. Vývoj trvá např. u našeho Škvora obecného půl roku.
Taxonomie řádu: 3 podřády (Forficulina, Arixeniina, Hemimerina) a 10 čeledí
Pozn.: Podřády Arixeniina a Hemimerina zahrnují jen několik málo druhů žijících v tropech. Jedná se o specializované parazitické druhy. Zástupci obou řádů jsou živorodí, tj. samice nekladou vajíčka, ale rodí již malé larvy.
Podřád Hemimerina čítá 10 druhů, které se vyskytují v tropické Africe, kde žijí na obřích krysách. Tito škvoři jsou bezkřídlí, slepí a mají dlouhé a silné nohy. Tělo je úzké a hladké, aby se mohli pohybovat v srsti krys. Živí se jejich kožními buňkami a houbami na srsti, aniž by krysám škodili.
Podřád Arinexiina (5 druhů) se vyskytuje v Malajsii a na Filipínách a žije na netopýrech. Tito škvoři jsou bezkřídlí, téměř slepí a mají dlouhé a štíhlé nohy. Živí se výměšky kožních žláz netopýrů, případně mrtvým hmyzem.