Systém hmyzu
Existuje asi milion (popsaných) druhů, takže považuji za vhodné si v tom obrovském počtu udělat trochu pořádek. Zde je jeden ze systémů taxonomie hmyzu, který by měl být v této době (rozuměj pěti- až desetiletí) relativně aktuální. Ale věřte, že koncem 80. let se mezi hmyz počítali ještě další živočichové, kteří už dnes představují samostatné třídy (chvostoskoci, hmyzenky a vidličnatky) a v rámci hmyzu, jak je uveden níže, bylo zase méně řádů. Jak se ale rozšiřují poznatky o jednotlivých skupinách, jsou dále děleny do nových řádů, vše je zpřesňováno a upravováno.
Říše: Živočichové (Animalia)
Podříše: Mnohobuněční (Metazoa)
Řada: Prvoústí (Protostomia)
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Podkmen: Vzdušnicovci (Tracheata)
Nadtřída: Šestinozí (Hexapoda)
Třída: Hmyz (Insecta)
1. Podtřída: Bezkřídlí (Apterygota)
1. řád: Chvostnatky (Archaeognatha)
Počet druhů: 350 Délka těla: 5 až 20 mm Malý hmyz s měkkou chitinovou tělesnou schránkou. Tělo je klenuté, pokryté šupinkami a zakončené dlouhými přívěsky. Žijí na kamenitých a suchých místech a při vyrušení skákají. Živí se především rostlinnou potravou, řasami a lišejníky. Dožívají se okolo tří let. Vývojová stádia se liší pouze velikostí, nikoli vzhledem. Ve střední Evropě žije několik desítek druhů. |
2. řád: Rybenky (Zygentoma)
Počet druhů: 370 druhů Délka těla: do 12 mm Vzhledem podobné předchozímu řádu (dříve spolu s chvostnatkami řazeny do společného řádu Šupinušky - Thysanura). Zadečkové přívěsky jsou kratší, neskákají. Teplomilný, velice pohyblivý hmyz. Žijí pod kůrou, v hrabance, několik druhů i u mravenců a termitů a také v lidských obydlích. Aktivní jsou za soumraku a v noci. Jsou všežravé. V Evropě žije jen několik druhů. |
2. Podtřída: Křídlatí (Pterygota)
3. řád: Jepice (Ephemeroptera)
Počet druhů: 2500 druhů Délka těla: do 40 mm Nejprimitivnější z křídlatého hmyzu. Jepice nemohou skládat křídla podélně nad zadeček. Jsou dobrými letci. Tělo je zakončeno dlouhými cerky. Larvy se vyvíjejí ve vodě. Typická je krátká délka života dospělců, od několika hodin až po 2 týdny, mj. v závislosti na teplotě prostředí. Dospělci nepřijímají potravu. V Evropě žije asi 200 druhů. |
4. řád: Vážky (Odonata)
Počet druhů: 5500 druhů Rozpětí křídel: 18 až 190 mm Často nápadně zbarvený křídlatý hmyz s výraznou žilnatinou křídel a silným kousacím ústrojím. Jedná se o dravce živící se hmyzem, který chytají za letu. K lovu mají uzpůsobené končetiny a pohyblivou hlavu s velkýma složenýma očima. Podobně jako jepice neumějí vážky skládat křídla a jejich larvy žijí ve vodě. V Evropě žije cca 100 druhů. |
NEOPTERA
5. řád: Pošvatky (Plecoptera)
Počet druhů: 2000 druhů Délka těla: 5 až 65 mm Hmyz žijící v okolí tekoucích vod a vodních ploch, v nichž se vyvíjejí jeho larvy. Pošvatky mají kousací ústní ústrojí a umějí skládat křídla naplocho na zadeček. Jsou to chladnomilní horští a podhorští živočichové, velice pohybliví, ale nepříliš dobře létají. Mají dva páry křídel s hustou žilnatinou a dlouhá nitkovitá tykadla. V Evropě žije asi stovka druhů. |
6. řád: Snovatky (Embioptera)
Počet druhů: 300 druhů Délka těla: 10 až 22 mm Teplomilný hmyz se štíhlým, protáhlým tělem obvykle tmavohnědé barvy. Mají kousací ústní ústrojí, krátké nohy, první článek předních chodidel obsahuje drobné snovací žlázy. Samci jsou někdy okřídlení, samice vždy bezkřídlé. Snovatky žijí skrytě, pod kameny či kůrou anebo v půdě, a to v chodbách upředených z vlastních vláken. Často žijí v koloniích s více samicemi a jejich potomstvem. Jsou býložravé. V Evropě žijí pouze ve Středomoří a u Černého moře. |
7. řád: Strašilkovci (Mantophasmatodea)
Počet druhů: 13 druhů Délka těla: 20 až 30 mm Nový řád, popsaný teprve roku 2002. Bezkřídlý hmyz s kousacím ústním ústrojím, vzhledem připomíná nymfy kudlanek nebo strašilek. Od kudlanek se liší tím, že nemá přední pár nohou uzpůsobený k lovu, a od strašilek tím, že jsou masožraví a mají delší tykadla. Žijí v jižní Africe. |
8. řád: Cvrčkovci (Grylloblattodea)
Počet druhů: 25 druhů Délka těla: 12 až 30 mm Bezkřídlý hmyz s kousacím ústním ústrojím a dlouhými zadečkovými přívěsky. Samice mají kladélko. Žijí v půdě, především v horách, v chladném a vlhkém prostředí, u sněžných polí nebo v ledových jeskyních. Teplota nad 16 stupňů je zabíjí. Žijí skrytě a živí se organickými zbytky. Dožívají se až sedmi let. Žijí v severní Americe, na Sibiři a v Japonsku. |
9. řád: Škvoři (Dermaptera)
Počet druhů: 1900 druhů Délka těla: 4 až 80 mm Protáhlý hmyz s kousacím ústním ústrojím a typickými kleštěmi na konci pohyblivého zadečku, které slouží k chytání a přidržování kořisti, k obraně i útoku. První pár křídel je přeměněn v tuhé krytky, pod nimiž je schovaný druhý pár křídel. Škvoři jsou všežraví, aktivní jsou zejména v noci. Samice se starají o vajíčka i mladé nymfy. V Evropě žije jen asi deset druhů. |
10. řád: Rovnokřídlí (Orthoptera)
Počet druhů: 20 000 druhů Délka těla: 5 až 150 mm Větší hmyz, jehož zadní nohy jsou zpravidla skákavé. Zahrnují všežravé kobylky a cvrčky s dlouhými tykadly a býložravá sarančata s krátkými tykadly. Samci umějí "cvrkat", buď třením křídel o sebe nebo třením nohou o křídla. Některé zdroje uvádějí místo tohoto řádu dva samostatné - Kobylky (Ensifera) a Sarančata (Caelifera) V Evropě žije asi 200 druhů. |
11. řád: Strašilky (Phasmatodea)
Počet druhů: 2500 druhů Délka těla: 50 až 370 mm Velký hmyz, někdy křídlatý, žijící především v tropech. Tělo je buď hůlkovitého (pakobylky) nebo lupenitého (lupenitky) tvaru. Jsou býložravé. Obývají stromové a bylinné patro, jsou ale i druhy žijící pod kameny. Mnoho strašilek umí měnit barvu v závislosti na intenzitě světla nebo barvě prostředí. Často se u nich vyskytuje tzv. partenogeneze, tj. rozmnožují se i bez oplodnění, čili dá se říct klonováním. V Evropě žijí ve Středomoří. |
12. řád: Drobnělky (Zoraptera)
Počet druhů: 30 druhů Délka těla: do 3 mm Malý, tropický hmyz žijící pod kůrou, v trouchnivějícím dřevě nebo půdě, dokonce i v hnízdech všekazů. Existují okřídlené i bezkřídlé druhy. |
13. řád: Švábi (Blattodea)
Počet druhů: 4000 druhů Délka těla: do 100 mm Starobylá skupina hmyzu, na světě existovala už před 300 miliony lety. Středně velký až velký teplomilný hmyz s velkým hrudním štítem, zploštělým tělem a běhavýma nohama. Švábi jsou zpravidla všežraví, některé druhy býložravé. Aktivní bývají za soumraku a v noci. Jsou velmi odolní, vydrží až tři měsíce bez jídla a až měsíc bez vody a snesou mnohem větší dávky radiace než člověk. Žijí několik let. V Evropě žije jen asi deset druhů. |
14. řád: Všekazi (Isoptera)
Počet druhů: 2750 druhů Délka těla: 2 až 110 mm Tropický a subtropický řád hmyzu. Jedná se o sociální hmyz vytvářející velké kolonie s "kastami" (dělníci, vojáci, král, královna). Okřídlení jedinci mají dva páry dlouhých blanitých křídel. Žijí v hnízdech v pařezích nebo kmenech, v podzemních hnízdech anebo v rozsáhlých nadzemních termitištích. Potravou jsou organické látky rostlinného původu, dřevo, tráva, ale i houby aj. |
15. řád: Kudlanky (Mantodea)
|
Počet druhů: 2000 druhů Délka těla: až 160 mm Teplomilný hmyz žijící především v tropech a subtropech. Jsou dravé, živí se hmyzem, při lovu se řídí hlavně zrakem a kořist chytají mezi holeň a chodidlo prvního páru nohou, které jsou opatřené trny. Hlava je trojúhelníkovitá s dlouhými nitkovitými tykadly. Žijí jednotlivě, samci bývají menší než samice a při páření je někdy samice sežere. V Evropě žije jen několik druhů kudlanek. Kudlanky, švábi, všekazi a drobnělky jsou příbuzné řády. |
PARANEOPTERA
16. řád: Třásnokřídlí (Thysanoptera)
Počet druhů: 5000 druhů Délka těla: 0,5 až 12 mm Drobný, protáhlý, často zploštělý hmyz s asymetrickým bodavě sacím ústním ústrojím a charakteristickými křídly, která jsou úzká s hustým třásnitým lemem. Na chodidlech mají přísavný výběžek. Žijí na rostlinách, na kůře nebo pod kůrou. Většina druhů je býložravá, sají šťávy rostlin, řas, hub aj. Dravé druhy napadají např. roztoče nebo vajíčka motýlů. V Evropě žije několik stovek druhů. |
17. řád: Polokřídlí (Hemiptera)
Počet druhů: 92 000 Délka těla: 2 až 100 mm Tento řád nově sdružuje dříve samostatné řády ploštice, křísi a mšicosaví. Jde tedy o vnitřně velmi pestrou skupinu suchozemského i vodního hmyzu. Ploštice jsou typické částečně zpevněným prvním párem křídel, tzv. polokrovkami. Jsou býložravé i dravé. Křísi skládají křídla střechovitě a živí se sáním rostlinných tkání. To platí i pro mšicosavé, kteří mají k tomuto účelu ještě více upraven způsob života. |
18. řád: Pisivky (Psocoptera)
Počet druhů: 3000 druhů Délka těla: do 6 mm Drobný hmyz s kousacím ústním ústrojím a velkou pohyblivou hlavou, okřídlený i bezkřídlý. Žijí na stromech a keřích, na skalách, v jeskyních a hnízdech savců a ptáků, i v lidských obydlích. Živí se řasami, lišejníky, plísněmi a organickými zbytky. Převážně teplomilný hmyz, nejvíce druhů je v tropech a subtropech. V Evropě žije asi sto druhů. |
19. řád: Vši (Phtiraptera)
Počet druhů: 4000 druhů Délka těla: 0,5 až 6 mm Cizopasníci žijící na teplokrevných obratlovcích, jejichž tělo je přizpůsobeno specifickému způsobu života. Vyvinuli se pravděpodobně z pisivek. Jsou bezkřídlí, shora zploštělí, nohy jsou přizpůsobeny k pohybu v peří a srstí hostitelů. Oči jsou redukovány pouze na jedno či dvě jednoduchá očka. Žijí v peří ptáků a srsti savců. V tropech žije skupina parazitující na slonech a prasatech. V Evropě žije několik set druhů. |
HOLOMETABOLA
skupina hmyzu s tzv. proměnnou dokonalou, tj. včetně stadia kukly
20. řád: Brouci (Coleoptera)
|
Počet druhů: 350 000 druhů Délka těla: 0,5 až 220 mm Počtem druhů představují třetinu všech známých živočišných druhů. Typickým znakem brouků jsou krovky, což je přeměněný první pár křídel. Druhý pár je blanitý a slouží k letu. Ústní ústrojí je kousací. Především suchozemský hmyz, který osídlil prakticky všechna přírodní prostředí včetně velehor a jeskyní. Některé druhy jsou přizpůsobeny k životu ve sladké nebo poloslané vodě. Většina druhů je býložravých, nemalá část masožravých. V Evropě žije zhruba 15 000 druhů. |
21. řád: Blanokřídlí (Hymenoptera)
Počet druhů: 200 000 druhů Délka těla: 0,2 až 100 mm. Velmi různorodý řád hmyzu se dvěma páry blanitých křídel. Ústní ústrojí je kousací, někdy umožňuje lízání a sání. U některých druhů mají samice kladélko přeměněné v žihadlo. Blanokřídlí jsou suchozemský hmyz obývající téměř všechna přírodní prostředí. Potrava je různorodá, časté jsou také adaptace ke specifickému (např. parazitickému) způsobu života. Patří sem i sociální hmyz (včely, vosy, mravenci aj.). V Evropě žije asi 45 000 druhů. |
22.řád: Síťokřídlí (Neuroptera)
Počet druhů: 6000 druhů Délka těla: 3 až 70 mm, rozpětí křídel až 120 mm Starobylý hmyzí řád s kousacím ústním ústrojím a dvěma páry křídel se síťovitou žilnatinou, která jsou v klidu střechovitě složená. Značně různorodý řád. Larvy jsou dravé, kusadla mají přetvořena v nasávací orgán a potravu tráví mimotělně. Známými zástupci tohoto řádu jsou zlatoočky nebo mravkolvi. V Evropě žije asi stovka druhů. |
23. řád: Střechatky (Megaloptera)
Počet druhů: 300 druhů Délka těla: do 75 mm, rozpětí křídel až 150 mm Primitivní řád hmyzu s kousacím ústním ústrojím a dvěma páry křídel, v klidu střechovitě složenými nad tělem. Hruď je velká, štítovitá. Dospělci žijí na rostlinách kolem stojatých a pomalu tekoucích vod. Larvy žijí ve vodě. V Evropě žije jen několik druhů. |
24. řád: Dlouhošíjky (Raphidioptera)
|
Počet druhů: 150 druhů Rozpětí křídel: do 40 mm Spolu s předchozími třemi řády tvoří společnou vývojovou linii. Typickým znakem je nápadně protáhlá část hrudi. Mají velmi pohyblivou hlavu s kousacím ústním ústrojím. Samice mají nápadné dlouhé kladélko. Tento hmyz obývá teplá lesnatá a křovinatá prostředí. Jsou to dravci lovící drobný hmyz. V Evropě žije jen několik druhů. |
25. řád: Řasnokřídlí (Strepsiptera)
Počet druhů: 560 druhů Délka těla: do 5 mm Parazitický řád hmyzu, velice poznamenaný způsobem života. Samci jsou pohybliví a okřídlení. První pár křídel je přeměněný v jakási kyvadélka, druhý pár je blanitý. Samice jsou larvovité, některé volně pohyblivé, jiné neopouštějí hostitele, kterým je jiný hmyz. V Evropě žije několik desítek druhů. |
26. řád: Dvoukřídlí (Diptera)
Počet druhů: 150 000 druhů Délka těla: do 70 mm Malý až středně velký hmyz s jedním párem křídel. Druhý pár je přeměněný v tzv. kyvadélka sloužící jako rovnovážný orgán při letu. Ústní ústrojí je sací, často uzpůsobené k bodání. Živí se tekutými látkami rostlinného i živočišného původu. Žijí i ve vodě. V Evropě žije asi 8000 druhů. |
27. řád: Srpice (Mecoptera)
Počet druhů: 550 druhů Délka těla: do 40 mm Starobylý řád hmyzu s kousacím ústním ústrojím na konci rypákovitě prodloužené hlavy. Okřídlené druhy mají dva páry blanitých křídel. Housenkovité larvy mají silné kousací ústrojí a složené oči. Srpice žijí zejména na chladnějších a vlhkých místech, často v horských oblastech. Jsou všežravé. V Evropě žije asi deset druhů. |
28. řád: Blechy (Siphonaptera)
Počet druhů: 2400 druhů Délka těla: 1 až 8 mm Parazitický řád hmyzu, vývojově nejspíš odvozený ze srpic. Způsob života pozměnil jejich tělo, dospělci jsou z boku zploštělí, bezkřídlí s bodavě sacím ústním ústrojím. Poslední pár nohou je upraven ke skákání. Parazitují na savcích a ptácích, živí se jejich krví. Některé druhy žijí na svých hostitelích, jiné jen v jejich hnízdech. V Evropě žije asi sto druhů. |
29. řád: Chrostíci (Trichoptera)
Počet druhů: 8000 druhů Délka těla: 1,5 až 40 mm, rozpětí křídel do 60 mm Malý až středně velký hmyz se zakrnělým a pozměněným kousacím ústrojím, dvěma páry křídel pokrytých chloupky a štětinkami, někdy i šupinkami. Žijí v blízkosti tekoucích i stojatých vod. Aktivní jsou většinou v noci a živí se nektarem. Larvy žijí ve vodě, některé si vytvářejí schránky, jsou dravé nebo býložravé. V Evropě žije několik stovek druhů. |
30. řád: Motýli (Lepidoptera)
Počet druhů: 165 000 druhů Rozpětí křídel do 300 mm Motýli jsou typičtí dvěma páry křídel pokrytých barevnými šupinkami. Ústní ústrojí má podobu sosáku. Jedná se o suchozemský hmyz žijící v téměř všech druzích prostředí včetně velehor. Většina motýlů je aktivních v noci. Živí se tekutou potravou. Larvy zvané housenky jsou až na několik výjimek býložravé. V Evropě žije 5000 druhů. |