Počet druhů na světě (v ČR): 5500 (71)

Délka těla: 20 až 150 mm, rozpětí křídel 18 až 190 mm

Znaky: Křídlatý často nápadně zbarvený hmyz s velkými křídly s hustou žilnatinou. Křídla mohou být barevná i čirá, na předním okraji křídel mají malou skvrnu zvanou plamka. Mají velkou hlavu s výraznýma očima a kousacím ústním ústrojím. Tykadla jsou velmi krátká. Nohy jsou dlouhé a směřují dopředu, což slouží k uchopování kořisti. Hruď je mohutná, obsahuje totiž silné svaly pro pohyb křídel.

Rozeznáváme dvě velké skupiny (podřády):

1) motýlice (Zygoptera) - motýlice, šídlatky, šidélka aj. - Mají širokou hlavu s očima daleko od sebe. V klidu skládají křídla k sobě.

2) šídla (Anisoptera) - šídla, vážky, lesklice, páskovci aj. - Mají kulatou hlavu a oči mohou být na temeni spojené. V klidu křídla neskládají.

Stanoviště: V okolí sladkých vod, při lovu však mohou doletět i daleko od nich.

Způsob života: Jako dravci loví především jiný hmyz (mouchy, komáry aj.) Většina druhů dobře létá, na krátké vzdálenosti dokážou vyvinout rychlost až 56 km/h. Zatímco motýlice a šidélka čekají na vhodnou kořist na vegetaci, vážky a šídla se zdržují ve vzduchu. Kořist loví za letu, při lovu se orientují dobře vyvinutým zrakem, některé druhy dohlédnou až na několik metrů.

Samci některých druhů mají svá teritoria, která brání proti vetřelcům vlastního i cizích druhů. Jiné samce zahánějí chrastěním křídel.

Potrava: Jiný hmyz, larvy loví také červy, perloočky a další drobné vodní živočichy.

Rozšíření (výskyt): celosvětový, s výjimkou velmi chladných oblastí

Rozmnožování a vývoj: Způsob páření je neobvyklý, samci mají na 2. a 3. článku zadečku druhotný vnější pohlavní orgán, do něhož přenášejí sperma z pohlavních orgánů na 9. článku zadečku. Před pářením uchopí samec pomocí přívěsků na konci zadečku samici za hruď nebo hlavu. Páření probíhá tak, že samice ohne zadeček pod tělem směrem dopředu a spojí jej s druhotným orgánem samce (viz obrázek). V závislosti na konkrétním druhu probíhá páření v klidu nebo za letu. Ale vždy před a po páření můžeme vidět vážky létat spojené ve výše popsané "figuře". Vajíčka kladou samice velmi brzy po páření, a to buď volně do vody nebo na vodní rostliny či do bahna nebo písku, opět záleží na druhu. Larvy se líhnou buď za 2 až 6 týdnů (jsou-li nakladena zkraje léta) anebo až za osm měsíců (jsou-li nakladena koncem léta). Přesně řečeno, vylíhne se nejdříve tzv. pronymfa, která se během krátké chvíle svlékne, a teprve další stadium je pravá larva. Larvy jsou relativně podobné dospělcům, tělo je však kratší a širší, mají delší tykadla a menší oči. Typickým orgánem larev je protažený spodní pysk tvořící lapací orgán tzv. masku, kterou dokáží rychle vymrštit a chytit kořist. Nohy některých druhů jsou uzpůsobeny k hrabání. Dýchání zajišťují buď lupínkové žábry na konci zadečku (podřád motýlice), sloužící také k pohybu jako ploutev, anebo vzdušnicemi hustě protkaný konečník (podřád šídla). Larvy mají obvykle zelenou, žlutou nebo hnědou barvu a jsou schopné ji měnit podle barvy podkladu. Vývoj trvá jeden až čtyři roky, počet larválních stadií je 7 až 15 podle teploty prostředí a kvality potravy. Na konci vývoje larva vyleze nad hladinu, kde začne dýchat vzdušný kyslík, svlékne kůži a objeví se dospělec.

Taxonomie řádu:

3 podřády (kromě 2 uvedených existuje ještě podřád Anisozygoptera, který má však jen 2 druhy)

30 čeledí