I přes časté uvádění dvou samostatných řádů Kobylky (Ensifera) a Saranče (Caelifera) jsem se přiklonil ke staršímu pojetí Rovnokřídlých jako jediného řádu, které však nově podporují výzkumy z 90. let zaměřené na genetickou příbuznost.

Počet druhů na světě (v ČR): 20 000 (80)

Délka těla: 5 až 150 mm, rozpětí křídel až 220 mm (v ČR délka těla do 70mm)

Znaky: Větší hmyz, tělo bývá ze stran zploštělé, zadeček je pevně spojen s hrudí. Zadní nohy jsou zpravidla skákavé s mohutnými stehny. Hlava je skloněná dolů, kolmo k ose těla, a nese kousací ústní ústrojí se silnými zubatými kusadly. Většina druhů má zpevněná přední křídla, tzv. krytky, které jsou úzké a dlouhé a chrání druhý pár vějířovitých blanitých křídel. U rovnokřídlých můžeme pozorovat dobře vyvinuté mimikry, tj. schopnost splynout s prostředím, tělo má barvu vegetace, na které žijí anebo tvarem připomíná listy či jiné části rostlin. Barva našich druhů je nejčastěji zelená, zelenohnědá nebo hnědá, tropické druhy mají i pestřejší barvy.

1) Podřád kobylky se vyznačuje dlouhými tykadly, obvykle delšími než celé tělo, a kladélkem u samic. Některé druhy jsou bezkřídlé. Patří sem kobylky, cvrčci, krtonožky či koníci. Cvrčci mívají i černou barvu. Krtonožky jsou také spíše tmavší a jejich tělo pokrývají krátké chloupky. Přední nohy mají uzpůsobené k hrabání, přeměněné v jakési "lopatky".

2) Podřád saranče se vyznačuje krátkými tykadly a zakrnělým krátkým kladélkem u samic. Často mají nápadně zbarvený druhý pár křídel (platí i pro naše druhy).

Stanoviště: obecně louky, stráně, lesy, paseky, zahrady, křoviny; koníci žijí také v jeskyních; krtonožky žijí v zemi až do hloubky 20 cm, v kypré půdě nebo písku poblíž vody si hloubí chodby; některé druhy cvrčků žijí v mraveništích

Způsob života: Teplomilní živočichové, u nás se vyskytují od léta do raného podzimu. Typické je pro ně "cvrkání" (tzv. stridulace), které vydávají třením částí křídel, která jsou pro tento účel uzpůsobena (kobylky i saranče), nebo třením nohou o křídla (saranče). Nejvýraznější je u krtonožek, které si v půdě staví akusticky dokonalé chodby, které fungují jako zesilovače. Jednotlivé druhy se liší jak melodií, tak denní dobou "zpěvu". U většiny druhů "zpívají" jen samci. Zvuky jsou vydávány na široké škále kmitočtů včetně takových, které lidský sluch nevnímá. Pro vzájemný poslech mají rovnokřídlí sluchové ústrojí v kolenním kloubu zadních nohou.

Některé druhy sarančí umějí vytvářet dvě formy - usedlou a stěhovavou, které mohou přecházet jedna ve druhou. Stěhovavá forma se shlukuje do hejn, která se pohybují krajinou a likvidují vegetaci (viz též stránka s hmyzími rekordy).

Potrava: Kobylky (jako podřád) jsou všežravé, některé druhy i dravé (zejména kobylky jako skupina podřádu, ale i např. krtonožky se živí jiným hmyzem), saranče jsou býložravé.

Rozšíření (výskyt): celosvětový, největší druhová pestrost je v tropech

Rozmnožování a vývoj: Samci cvrkáním lákají samice, které je podle zvuku vyhledávají. Samci předávají samicím pouzdro se spermiemi (tzv. spermatofor). Samice kobylek kladou vajíčka pomocí kladélka do půdy nebo do rostlin, zpravidla po jednom. Samice sarančí kladou vajíčka tak, že zatlačí zadeček do půdy, čímž vznikne komůrka, kam kladou až několik desítek vajíček, poté komůrku zasypou. Každá samice vytvoří několik takových komůrek. Celkově klade samice rovnokřídlého hmyzu až několik stovek vajíček. V mírném klimatickém pásu jsou zpravidla vajíčka stadiem, které přezimuje. Jinak je tomu u čeledi maršovití (podřád saranče) a u cvrčků a krtonožek, u nichž přezimují larvy nebo dospělci. Vývoj je proměna nedokonalá, larvy se od dospělců liší nevyvinutými křídly, chybějícími pohlavními orgány a jinými proporcemi těla (velkou hlavou), případně kratšími tykadly. Larvy procházejí pěti až šesti stadii (samci o jedno méně než samice). V našich podmínkách trvá vývoj dva až čtyři měsíce.

U cvrčků se larvy v prvních stadiích drží pohromadě. Procházejí deseti až dvanácti stadii. Vývoj trvá přes zimu, dospělci se objevují v květnu.

U krtonožek procházejí larvy až 11 stadii. Larvy v prvním stadiu ještě nemají hrabavé přední nohy, ale do druhého stadia se svlékají už po několika hodinách, aniž by přijímaly potravu. Vývoj trvá dva roky.

Pozn.: Jsou známy případy, kdy se druhy množí za určitých podmínek bez oplození (tzv. partenogeneze), a také druhy, u nichž jsou samci velmi vzácní nebo dosud nebyli vůbec zjištěni.

Taxonomie řádu: 2 podřády (Ensifera a Caelifera) a 28 čeledí

Pozn.: Krtonožky umějí plavat. Často jsou mylně považovány za škůdce, zatímco např. ve Velké Británii jsou chráněné.