Jelikož zima nepřeje výpravám za hmyzem do přírody, pozvu vás na trochu netradiční cestu, a to na výlet po obcích České republiky, které mají symbol hmyzu na svém praporu. (Tento článek tak může sloužit i jako dodatek k článku „Hmyz – význačná třída, 8. díl - Kultura, náboženství a estetika“.)

Putování zahájíme poblíž německých hranic, ve městě Plesná v bývalém okrese Cheb. Na tamějším praporu najdeme symbol vzlétající včely v přirozených barvách. Prapor využívá symboly znaku města, který jí byl udělen císařem Františkem Josefem I. v roce 1902. Bohužel dostupné podklady neuvádějí význam symbolu včely. Pouze říkají, že použité symboly mají zřejmě připomínat rozšířený textilní průmysl, případně i obchod s jeho výrobky.

 

 

Pokračujme tedy dále. Dostáváme se do obce Chříč v okrese Plzeň-sever. Její prapor zdobí zlatě zbarvený symbol chrousta. V tomto případě jde o tzv. mluvící znamení, což znamená, že slovo, kterým symbol popisujeme zní stejně nebo podobně jako název obce nebo její části. Ve staročeštině se chroust nazýval „chříšč“, podobnost s názvem obce je zřejmá.

 

 

 

Hned v sousedním okrese Beroun najdeme obec Tlustice. V jejím praporu je stříbrná dospělá jepice. Nejde však o jepici současnou, ale prehistorickou. Před 250 miliony lety totiž leželo poblíž obce v dnešní Štílecké pánvi sladkovodní jezero. Po takových jezerech se zachovaly kamenouhelné vrstvy s četnými zkamenělinami. A právě jednu takovou našel v roce 1980 amatérský sběratel. Šlo o otisk nymfy obří jepice, která byla největší a nejstarší na světe, a tak si zcela právem našla cestu do praporu obce.

 

 

Naše cesta pokračuje dále do okresu Prachatice, kde poblíž bývalého okresního města najdeme obec Dub. Na jejím praporu najdeme žlutou včelu. Ta je převzatá z erbu rytíře Mořice Heniksteina, stavebníka a hospodáře, který Dub koupil v roce 1839 a spravoval ho a zveleboval až do své smrti v roce 1879. Jak se včela dostala do jeho erbu, to už se vypátrat nepodařilo.

 

 

 

Další obcí, tentokrát moravskou, s hmyzem na praporu, jsou Miroslavské Knínice v okrese Znojmo. Na jejím praporu najdeme tři včely okolo slaměného úlu ve žluté barvě. V tomto případě jde o symboly, citované v listinách již roku 1503 a na pečetích uložených v Moravském zemském archivu v Brně.

 

 

 

V okrese Uherské Hradiště leží obec Bílovice. Vedle nápadného orla najdeme na jejím praporu i žlutou včelu, která je mluvícím znamením pro dříve samostatnou obec, nyní místní část Bílovic, která se jmenuje Včelary.

 

 

 

V sousedním okrese Zlín najdeme hned dvě obce se symbolem včely ve znaku. Původ symbolu se však podařilo zjistit pouze u jedné z nich, kterou jsou Kelníky. Žlutá včela v tomto případě symbolizuje včelařství, jež bylo v obci a okolí dříve velmi rozšířené.

 

 

 

Druhou obcí v okrese Zlín je Vlachova Lhota, jejíž prapor také zdobí žlutá včela.

 

 

 

 

 

Putování nás dále zavede do obce Staré Těchanovice v okrese Opava, na jejímž praporu je opět včela, tentokrát ve zlaté barvě. Její symbol je převzat ze znaku obce, kam se dostal heraldickým přepisem z historických pečetních a razítkových znamení obce.

 

 

 

Přímo v Opavě pak zavítáme do městské části Komárov, která má na praporu komára coby typický případ mluvícího znamení, reprezentujícího název obce.

 

 

 

 

Za poslední obcí České republiky, v jejímž praporu se objevuje hmyz, se vydáme zpět do Čech, kde v okrese Pardubice leží obec Srch. I v tomto případě jde o mluvící znamení, kdy sršeň odkazuje na název obce.

 

 

 

Jak je vidět, nejčastějším motivem je včela, která se objevuje na vlajkách sedmi obcí, na jedné dokonce ve třech exemplářích (na níže uvedené mapě jsou příslušné obce vyznačeny červeně). To lze bezpochyby přičítat hospodářskému významu včely pro člověka a mnohasetletému využívání jejích produktů člověkem (více na toto téma najdete v článku o hmyzích produktech). Dalšími druhy hmyzu, které se objevují coby mluvící znamení jsou sršeň (modře), chroust (fialově) a komár (zeleně). Posledním použitým druhem, který má dokumentovat místní zajímavost, je jepice (oranžově).

Toto je tedy jedenáct obcí České republiky, jejichž prapor dokládá, že hmyz si dokáže najít cestu do vskutku různorodých oblastí lidského života. A v případě některých obcí se mu to podařilo už před několika staletími. Je to určitě zajímavý doklad toho, že lidé už v minulosti respektovali úlohu hmyzu v přírodě a jeho přínos pro člověka natolik, že podlě něho pojmenovávali svá sídla a vkládali jej do svých pečetí, erbů a dalších výsostných znaků. V současnosti má prapor asi polovina obcí ČR, v budoucnu zajisté přibudou další a tato zvláštní sbírka se možná rozroste i o další druhy.

Mapa obcí - barva odlišuje druh hmyzu na praporu obce

Poznámka: Pokud jste se pozastavili nad tím, proč jsou v článku pouze vlajky a ne znaky obcí, je to z toho důvodu, že používat znak obce je výhradním právem obecního úřadu (děje se tak např. na hlavičkovém papíře a dalších listinách, na budovách úřadů apod.), zatímco v případě vlajek není použití takto omezeno. Motivy znaků a vlajek ale bývají zpravidla velmi podobné.

Poděkování za pomoc při přípravě článku:
Petru Exnerovi z Univerzity v Hradci Králové za poskytnutí dokumentů o výkladu některých vlajek a obrázků 
vlajek z databáze Vlajky obcí ČR
Národní knihovně ČR za informace o výkladu některých vlajek