Počet druhů na světě (v ČR): 35 000 (cca 550)
Délka těla: do 33 mm (v ČR do 13 mm)
největší na světě je Coraliomela quadrimaculata, největší v ČR je Mandelinka topolová (Melasoma populi)
Znaky: Malí brouci, obvykle pestře zbarvení s kulatým až válcovitým tvarem těla. Lze rozlišit několik skupin podle stavby těla. Vlastní mandelinky jsou nejčastějším typem, bývají zavalité s hodně vyklenutým tělem, často kovově zbarvené a tělo je velmi pevné. Štítonoši mají zase ploché tělo s rozšířeným štítem. Umějí se velmi pevně přitisknout k podkladu. Dřepčíci mají často mohutně vyvinutá stehna třetího páru nohou, což jim umožňuje skákat. Dalšími skupinami jsou např. bázlivci, rákosníčci (připomínají tesaříky) a vrbaři.
Stanoviště: Žijí na vegetaci, včetně vodních rostlin (lekníny apod.).
Způsob života: Vedle běžných býložravých druhů, které tráví život na vegetaci, najdeme mezi mandelinkami i druhy, které se vyvíjejí v mraveništích, kde se živí organickým odpadem nebo vajíčky mravenců.
Potrava: Mandelinky jsou až na výjimky býložravé, larvy i dospělci živí se částmi rostlin.
Rozšíření (výskyt): celosvětový
Rozmnožování a vývoj: Samice kladou vajíčka na rostliny nebo do půdy, obvykle ve skupinách. Larvy jsou nejčastěji měkké, u vlastních mandelinek s velkým zadečkem a plně vyvinutýma nohama. U štítonošů ploché s trnovitými výběžky na těle. U rákosníčků se vyvíjejí na podvodních částech rostlin, kyslík získávají z rostlin. Larvy bázlivců a dřepčíků jsou protáhlé. Larvy mandelinek obecně se vyvíjejí na různých částech rostlin, na listech, na kořenech nebo uvnitř rostlinných tkání. Procházejí 3 až 5 stádii. Kuklí se na rostlinách nebo v zemi. Během roku mají mandelinky obvykle jednu generaci, existují ale i druhy se třemi generacemi do roka a druhy, jejichž vývoj trvá několik let.
Příklad druhů v ČR:
Mandelinka nádherná (Fastuolina fastuosa)
Mandelinka havezová (Oreina cacaliae)
Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata)
Vrbař čtyřtečný (Clytra quadripunctata)
Rákosníček obecný (Donacia semucuprea)
Bázlivec olšový (Agelastica alni)
Dřepčík polní (Phyllotreta undulata)
Štítonoš zelený (Cassida viridis)