Počet druhů na světě (v ČR): 17 000 (cca 70)

Délka těla: až 57 mm (v ČR do 30 mm)
největší na světě je Moluris bertolini, největší v ČR je Smrtník obecný (Blaps mortisaga)

Znaky: Potemníci jsou tvarově velmi rozmanití, nejčastěji s válcovitým nebo oválným tělem. Některé druhy připomínají svým vzhledem střevlíky nebo mrchožrouty. Povrch těla může být hladký, lesklý, matný anebo strukturovaný. Barvně jsou si naopak velmi podobní, obvykle nenápadní, šedí, černí nebo hnědí, výjimečně s barevnou kresbou nebo s bílými krovkami.

Stanoviště: Předvším suché a teplé oblasti, nejčastěji stepi nebo pouště a polopouště. Některé druhy žijí i v lidských obydlích a skladech potravin.

Způsob života: Aktivní jsou především v noci a za soumraku. Řada druhů je nelétavých. Dospělci mohou vylučovat ze zvláštních žláz páchnoucí látky, kterými odpuzují nepřátele.

Potrava: Všežraví, živí se tlejícími živočišnými nebo rostlinnými látkami, larvy některých druhů i kořínky rostlin.

Rozšíření (výskyt): celosvětový, největší druhové bohatství je v tropech

Rozmnožování a vývoj: Samice kladou vajíčka brzy po páření po jednom na místa vhodná pro vývoj larev. Samice mohou naklást až 600 vajec (podle druhu). Larvy všech druhů jsou si velmi podobné. Jsou žlutavé s poměrně tlustou vnější kostrou. Nohy bývají dobře vyvinuté a silné, slouží k hrabání v půdě. Larvy jsou všežravé. Počet stadií a délka vývoje závisí na druhu a podmínkách prostředí. Počet stádií se pohybuje od 6 po 16 a délka vývoje je v rozmezí 2 až 18 měsíců. Stádium kukly trvá obvykle 2-3 týdny. Potemníci mívají nejčastěji jednu generaci do roka, ale u některých menších druhů může být za rok 2-6 generací. Dospělí brouci žijí někdy až několik let.

Příklad druhů v ČR:
Potemník moučný (Tenebrio molitor)
Smrtník obecný (Blaps mortisaga)
Potemník písečný (Opatrum sabulosum)

Podrobnosti

Kategorie: Brouci

Zveřejněno: 1. září 2018

Počet druhů na světě (v ČR): 17 000 (cca 150)

Délka těla: až 190 mm (v ČR do 40 mm)
největší na světě je Dynastes hercules, největší v ČR je Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis)

Znaky: Jde o značně různorodou čeleď, společným znakem jsou tykadla zakončená paličkou nebo vějířkem, jednotlivé články jsou pohyblivé. Častá je tzv. pohlavní dvojtvárnost, tj. samci a samice mají odlišnou stavbu těla. Samci mnoha druhů mají na hlavě nebo hrudi rohy sloužící k bojům o samice a díky těmto rohům jsou také výrazně větší než samice. Velikost i barva těla značně kolísá, od malých druhů až po největší druhy mezi brouky vůbec a od nenápadných barev až po výrazné kovově lesklé druhy (existuje i Vruboun zlatý, který má nápadné zlatě zbarvené krovky).

Stanoviště: Jde spíše o teplomilné tvory. Najdeme je všude tam, kde se vyskytuje jejich potrava. Některé druhy se vyvíjejí v hnízdech sociálního hmyzu (mravenců a termitů).

Způsob života: Jsou mezi nimi denní i noční druhy. U některých druhů dospělci pečují o potomstvo, zejména podčeleď vrubounů (Coprinae), kteří larvám hloubí chodby a komůrky, v nichž se pak vyvíjejí.

Potrava: Živí se rostlinami, houbami, trusem, mršinami, rozkládajícími se látkami.

Rozšíření (výskyt): celosvětový, největší druhové bohatství je v tropech

Rozmnožování a vývoj: Larvy jsou u všech vrubounovitých ponravovité a procházejí 3 vývojovými stádii.

Vrubouni (Coprinae) - Samice pro potomstvo vyhrabou komůrky, kam nachystají trus jako potravu pro larvy. Vzhledem k náročnosti tohoto úkolu kladou jen málo (někdy jen 4 až 5) vajíček, což však stačí pro zachování druhu. Larvy postupně vyžírají náplň komůrky a po třech vývojových stádiích se v komůrce zakuklí. U některých druhů samice zůstavají v podzemních prostorech a hlídají vyvíjející se larvy.

Chrousti (Melolonthinae) - Larvy se vyvíjejí v půdě a živí se kořeny rostlin. Délka vývoje je 2 až 5 let v závislosti na podnebí.

Nosorožíci (Dynastinae) - Larvy se vyvíjejí v trouchu listnatých stromů. Vývoj trvá několik let.

Zlatohlávci (Cetoniinae) - Larvy se vyvíjejí v trouchu stromů. U některých druhů se vyvíjejí v mraveništích nebo v jejich blízkosti, kde mají dostatek rostlinné potravy. Vývoj je zpravidla dvouletý.

Příklad druhů v ČR:
Hnojník obecný (Aphodius fimetarius)
Chroustek letní (Amphimallon solstitiale)
Chroust obecný (Melolontha melolontha) - dříve se vyskytoval ve velkých množstvích, v dnešní době je ale vzácný
Listokaz zahradní (Phyllopertha horticola)
Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata)
§ Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis) - jediný zástupce podčeledi nosorožíků v ČR

Podrobnosti

Kategorie: Brouci

Zveřejněno: 1. září 2018

Počet druhů na světě (v ČR): 29 000 (cca 1400)

Délka těla: 0,5 až 40 mm (v ČR do 32 mm)
největší v ČR je Drabčík smrdutý (Staphylinus olens)

Znaky: Drabčíci jsou typičtí nápadně zkrácenými krovkami, které jen zčásti kryjí velmi pohyblivý zadeček. Pod krovkami jsou komplikovaně složená blanitá křídla. Tělo je protáhlé a válcovité. U některých druhů je povrch pokryt barevnými chloupky. Barva může být nenápadná anebo naopak výrazná (např. červená) či s kovovým leskem. Hlava nese výrazná kusadla a nepříliš dlouhá tykadla.

Stanoviště: Obývají většinou vlhká místa, žijí pod listy, v humusu, v trouchu, v houbách. Nalezneme je i na uhynulých živočiších, v hnízdech ptáků, v úkrytech savců a řada druhů žije také v hnízdech sociálního hmyzu (mravenců, termitů).

Způsob života: Brouci jsou aktivní jak ve dne tak v noci. Menší druhy obvykle ve dne, větší v noci. Jsou velmi pohybliví a dobře létají.

Potrava: Většinou jde o predátory, ale část druhů jsou mrchožrouti anebo býložravci.

Rozšíření (výskyt): celosvětový

Rozmnožování a vývoj: Samice kladou vajíčka do půdy nebo do hub či do listí. Larvy jsou velmi pohyblivé a živí se stejnou potravou jako dospělci. Procházejí třemi vývojovými stádii. Drabčíci mají jednu generaci do roka. U některých druhů se vyskytuje péče o potomstvo.

Příklad druhů v ČR:
Drabčík páskovaný (Creophilus maxillosus)
Drabčík zdobený (Staphylinus caesareus)
drabčík Paederus litoralis
Drabčík smrdutý (Staphylinus olens)
Drabčík kovolesklý (Philonthus cyanipennis)

Podrobnosti

Kategorie: Brouci

Zveřejněno: 1. září 2018

Počet druhů na světě (v ČR): 30 000 (cca 230)

Délka těla: až cca 200 mm (v ČR do 60 mm)
největší na světě je Titanus giganteus, největší v ČR je Tesařík zavalitý (Ergates faber)

Znaky: Tesaříkovití brouci mají více či méně protáhlé tělo. Krovky kryjí celý zadeček. Typická bývají dlouhá tykadla, někdy až 4x delší než tělo. Samci mívají tykadla delší než samice. Čeleď je to ale velmi pestrá, takže lze nalézt i druhy se spíše válcovitým tělem, zkrácenými krovkami či krátkými tykadly. Zbarvení těla je velmi různorodé od nevýrazně černě či hnědě zbarvených druhů přes kovově zelené či modré až po červené, žluté nebo různě strakaté variace. Některé druhy mají výstražné žlutočerné zbarvení napodobující blanokřídlý hmyz. Končetiny bývají buď delší a štíhlejší nebo kratší a silnější.

Stanoviště: Žijí především v lesích, méně často v křovinách.

Způsob života: Dospělci jsou aktivní zpravidla ve dne nebo za soumraku, kdy vyhledávají potravu. Mnoho druhů umí vydávat vrzavé zvuky třením štítu o základy krovek. U některých druhů dochází k bojům samců o území.

Potrava: Býložravci, larvy se živí zejména mrtvým nebo odumírajícím dřevem (výjimečně i živým), k jehož trávení jim pomáhají střevní bakterie. Dospělci vyhledávají pyl nebo nektar květů, případně okusují květy, listy nebo kůru rostlin. U některých druhů však dospělí brouci nepřijímají potravu.

Rozšíření (výskyt): celosvětový, největší druhové bohatství je v tropech

Rozmnožování a vývoj: Samice kladou vajíčka jednotlivě zpravidla na poškozené nebo odumřelé stromy a keře, často do jamky nebo rýhy, kterou ve dřevě vykousnou. Larvy tesaříků jsou si navzájem velmi podobné, jsou bělavé s malou hlavou, válcovité nebo zploštělé, s krátkýma nohama nebo beznohé. Dřevní hmotu larvy tráví s pomocí střevních bakterií, které se do nich dostanou, když sežerou vaječnou skořápku. Na vajíčka se bakterie dostanou při jejich kladení z útrob samice. Délka vývoje závisí na kvalitě potravy. Menší druhy se vyvíjejí 1-2 roky, větší 3-5 let. V extrémních případech to může být 10 let i déle. V souvislosti s délkou vývoje kolísá i počet vývojových stádií. Larvy se kuklí v chodbách nebo pod kůrou, někdy ve zvláštní oválné komůrce.

Příklad druhů v ČR:
Tesařík čtyřskvrnný (Pachyta quadrimaculata)
Tesařík černošpičký (Stenurella melanura)
Tesařík skvrnitý (Rutpela maculata)
Tesařík obecný (Corymbia rubra)
Kozlíček smrkový (Monochamus sutor)

Podrobnosti

Kategorie: Brouci

Zveřejněno: 1. září 2018