Počet druhů na světě (v ČR): 17 000 (cca 70)

Délka těla: až 57 mm (v ČR do 30 mm)
největší na světě je Moluris bertolini, největší v ČR je Smrtník obecný (Blaps mortisaga)

Znaky: Potemníci jsou tvarově velmi rozmanití, nejčastěji s válcovitým nebo oválným tělem. Některé druhy připomínají svým vzhledem střevlíky nebo mrchožrouty. Povrch těla může být hladký, lesklý, matný anebo strukturovaný. Barvně jsou si naopak velmi podobní, obvykle nenápadní, šedí, černí nebo hnědí, výjimečně s barevnou kresbou nebo s bílými krovkami.

Stanoviště: Předvším suché a teplé oblasti, nejčastěji stepi nebo pouště a polopouště. Některé druhy žijí i v lidských obydlích a skladech potravin.

Způsob života: Aktivní jsou především v noci a za soumraku. Řada druhů je nelétavých. Dospělci mohou vylučovat ze zvláštních žláz páchnoucí látky, kterými odpuzují nepřátele.

Potrava: Všežraví, živí se tlejícími živočišnými nebo rostlinnými látkami, larvy některých druhů i kořínky rostlin.

Rozšíření (výskyt): celosvětový, největší druhové bohatství je v tropech

Rozmnožování a vývoj: Samice kladou vajíčka brzy po páření po jednom na místa vhodná pro vývoj larev. Samice mohou naklást až 600 vajec (podle druhu). Larvy všech druhů jsou si velmi podobné. Jsou žlutavé s poměrně tlustou vnější kostrou. Nohy bývají dobře vyvinuté a silné, slouží k hrabání v půdě. Larvy jsou všežravé. Počet stadií a délka vývoje závisí na druhu a podmínkách prostředí. Počet stádií se pohybuje od 6 po 16 a délka vývoje je v rozmezí 2 až 18 měsíců. Stádium kukly trvá obvykle 2-3 týdny. Potemníci mívají nejčastěji jednu generaci do roka, ale u některých menších druhů může být za rok 2-6 generací. Dospělí brouci žijí někdy až několik let.

Příklad druhů v ČR:
Potemník moučný (Tenebrio molitor)
Smrtník obecný (Blaps mortisaga)
Potemník písečný (Opatrum sabulosum)